1.díl - Školní romance 1/5

28. března 2015 v 21:47 | Anabet |  Shizuo x Izaya
Takže, povídka je rozdělena na několik dílú z nichž prní se jmenuje ŠKOLNÍ ROMANCE a ta je rozdělena na 5 částí. Doufám, že se bude líbít, dokonce jsem se překonala i v délce XD Tady máte první část z pěti. :)

Shizuo:
Zase jako každý den se ploužím do školy, ale něco je jinak, něco se změnilo. Ale co? Vím, že mě asi budete považovat za hlupáka, ale já sám nevím. Po včerejším dni kdy jsem potkal toho málého, černovlasého bastarda se něco uvnitř mě změnilo. Zezačátku jsem si myslel, že je to nenávist, jenomže pocit nenávisti znám až moc dobře. Nenávidím lidi, odsuzují mě jenom kvůli mé síle. Ale ten malej bastard? Tuším, že mi ho Shinra představil jako Oriharu Izayu. Ten pocit, který cítím k němu se něčím liší, ale čím? To nevím.
"Ahoj, Shizuo!"
"Hoj Shinra." Sice jsem říkal, že lidi nenávidím, ale Shinra je jeden z mála se ktrerými si rozumím a hlavně se mě nebojí. No pak je tady ještě Tom a možná ještě pár lidiček.
"Co se děje?"
"Co by se mělo dít?" pozvednu tázavě obočí.
"Tvůj výraz."
"Co je sním?"
"Ještě nikdy jsem u tebe neviděl tak zamyšlený výraz, co se děje?"
"Nic."
"No dobrá, ale kdyby se něco dělo, nezapomínej, že mě to říct můžeš."
"Jo, dík Shinra." Dál už jsme mlčky šli až do školy.

Izaya:
Dneska jsem šel do školy o něco dřív. No dobrá jsem tady o dvě hoďky dřív. Jenom, že jsem nemohl usnout...kvůli němu. Musím ho vidět, prostě ho musím vidět a tečka. Miluju lidi, všichni jsou stejní a dá se s nimi skvěle manipulovat, dokonoce i jejich chování mě nedokáže překvapit, ale on? Ne, on je jiný, něčím mě zaujal, sám nevím proč. Do teď jsem si prostě s lidmi hrál a čekal jak naplní mé předtuchy a očekávání, ale pak mi Shinra ukázal to monstrum. Shizuo Heiwajima. Kluk s monstrozní sílou. Někdy si říkám jestli je to člověk. Nedočkavě se zvednu ze země. No co asi chodí do školy o něco později. Nuže já musí k ředitelce se ohlásit.

O pár minut později
Shizuo:
Když už sedíme se Shinrou v lavicích, tak to nevydržím, zavolám na Shinru, která sedí přede mnu a optám se.
"Hele, Shinra."
"No?"
"Ten černovlasý kluk ze včerejška."
"Oh, myslíš Izayu, co s ním?"
"Jo ten, odkud je? Nikdy jsemm ho tady neviděl."
"Jo, dneska má přestoupit na naší školu, takže se šel včera porozhlédnout jak to tu vypadá."
"Aha, ale odkud ho znáš ty?"
"Známe se už od první třídy."
"Jo tak."
"Hm? Děje se něco?"
"Ne." Po chvilce se Shinra začne věnovat přípravě věcí na hodinu "Vůbec nic." dodám. Shinra pozvedme obočí.
"Proč tě Izaya zajímá?" Co mu mám asi tak odpovědět, já sám nevím a tak plácnu první co mě napadne.
"Je to první člověk, kterého se mi nepovedlo zmlátit." To je vlastně pravda, každý kdo se mi postavil do cesty často končil v nemocnici, ale on ne... Budu to muset nějak napravit, škodolibě se v duchu pousměju.
"Shi-shizuo?" řekne vystrašeně.
"Děje se něco? Vypadáš jako bys viděl vraha." Shinra dál mlčí a jen ukáže na můj obličej. Hm? Můj obličej? Sakra! Tak to nebylo jen v duchu, nejspíš jsem se teď musel tvářit vážně jako vrah.
"Promiň." podrbu se na hlavě.
"Ne, to je v pořádku, jen si mě trocha vyděsil." odpoví Shinra a po té zazvoní na hodinu. Takže matika. Oh, jak otravný. Nachystám si sešit a propisku, stejně se na všechno můžu vykašlat. Vůbec to nechápu a ta učitelka je totálně vyjebaná. Všechno vysvětluje v obecných vzorečcích a kdo to pak má chápat, že?
"Shizuo-san?"
"Ano?" otočím k ní tázavě pohled.
"Všimla jsem si, že poslední testy nedopadli dobře." No neříkejte.
"Aha." zamručím.
"Tady tohle jsou pracovní listy, které mi zítra donesete. Samozřejmě vyplněné. Rozhodne to o vaší známce." Mrcha... Kdyby by jsem mohl, tak už je z ní flek na protější stěně, jenže to by měli problémy i rodiče a bráška, takže se musím držet. Když odejde, tak položím hlavu na sešit, zavřu oči a oddávám se své fantazii, jak mlátím tu vyjebanou matikářku a pomalu, ale jistě se zní stává flek na protější zdi. Muhehe, ah ta fantazie někdy hraničí s realitou.

Izaya:
Jemně zaklepu na dveře.
"Dále." Po vyzvání vejdu dovnitř a mírně se ukloním.
"Dobrý den, jsem Orihara Izaya a dnes sem nastupuji." oznámím. No, musím se pochválit, vážně to znělo jak od nějakýho slušňáčka. Možná jsem zdvořilý, ale to jen proto, že se mi to líbí a ostatním to často leze na nervy.

Ředitelka:
"Očekávala jsem vás." Tohle je první student co je tak zdvořilý až mě to děsí.Ale taky je hodně pohledný, černé užší ryfle s řetízkem na levém boku, červená košile a černá vestička mu sahala pouze po prsa a havraní vlasy. Myslím, že s ním to nebude zrovna jednoduché. "Posaďte se, prosím." Když udělá jak řeknu , tak mu začnu vysvětlovat jak to tady chodí, ale něco se mi nezdá... jeho pohled... Nemám z toho dobrý pocit, jako by o mě věděl každou drobnost. "No, to by mělo být vše, teď vás zavedu do třídy."

Izaya:
Vejdeme s ředitelkou do třídy, všichni se postaví a matematikářka hádám podle tabule popsanou samími vzorečky, též přesune svou pozornost ke mně.
"Tak tady je váš nový spolužák." Stoupnu si k tabuli.
"Jsem Orihara Izaya, těší mě." Všechny holky se na mě podívají jako by mě chtěli sníst a pár kluků se na mě taky podívají docela pervezním pohledem.
"Sedněte si kam chcete a nachystejte si prosím sešit." Poprosí mě matikářka, když odejde ředitelka. Vstřícně se na ni usměji a ona se div nerozpustí. Holky se hádají ke komu si sednu a několik kluků taky, zatím co matíkařka se rozpouští, no zajímavá třída. Chci si sednout sám, ale za ruku mě chytí Shinra a stáhne mě vedle sebe.
"Budeš sedět tady a hotovo." usměje se na mě. Shinra je můj starý kamarád a taky nejspíš jediný, takže se mu docela špatně odmlouvá.
"Chtěl jsem si sednout sám."
"To nevadí." Sice bych tuhle hádku mohl možná vyhrát, ale co. Ikdyž sedět zrovna před Heiwajimou mi dělá starosti, co když mě kousne? Nebo má pod lavicí dopravní značku nebo automat? Tse, to asi těžko. Raději přesunu svou pozornost na tu šeredu před tabulí co vysvětluje nějaký a+b a nějaký neznámý a jak ho najdeme blablabla, všechno tohle k mé smůle znám, ach jo, zase bude nudááá! Nakonec se rozhodnu hodinu strávit čuměním z okna do blba, jak velká zábava. Potom si to musím nějak vykupenzovat.

Shizuo:
Když do třídy vešla ředitelka, tak jsem ji chtěl tisíckrát poděkovat, že nás zachrání před těma vzorečkama a tak, ale hned jak jsem k ní zvedl zrak, začal jsem ji proklínat a nadávat, že to si snad dělá prdel, ne?! Vedle ní stála ta veš! A ještě k tomu se připitoměle culí! Schválně se dívám kam si sedne, k nějaké slepici nebo pošukovi? Nakonec když jde mým směrem pochopím, že si nejspíš chce sednout sám dozadu, ale Shinra ho chytne za ruku a stáhne vedle sebe. Takže, teď sedí přímo přede mnou, no rád bych řekl, že to bude sranda, jenže se musím nějdřív nějak protlouct matikou. Ještě jednou se kouknu na tabuli, ale je to na nic. Ta svině má už popsanou celou tabuli a blekotá jakési voloviny co by nepochopil ani Einstein. Za to v mém sešitě se nenachází ani polovina z toho co je na tabuli. Heh! Co by polovina, ani čtvrtina! Okem zavadím o Izayu, který kouká naprosto znuděně z okna.

Izaya:
V sešitě mám vše co je na tabuli, takže co řešit. Už jen pět minut do zvonění. Podívám se zpátky k tabuli, kde je ta učitelka a připadá mi, že ji asi nedochází, že trpí samomluvou, jelikož každý kdo je tady ji naprosto nevěnuje žádnou pozornost. Nejspíš to zaregistruje a tak se ohlédne a přísně prohlásí.
"Každý mi přinese svůj sešit se VŠEMI výsledky, kdo nebude mít,neopustí tuto místnos. O to se osobně postarám." řekne s tváří ďábla , co nepřipouští vyjímky. Kouknu vedle sebe na Shinru, kterýmu ještě několik výsledků chybí. Podstrčím mu svůj sešit a ten se na mě vděčně usměje. Ostatní se buď snaží všechno dopočítat nebo si to opisují od těch co to maj. Nenápadně jen po očku se ohlédnu za sebe na Shizua, který nemá ani jeden výsledek. Uchechtnu se, sílu má, ale mozek jak si schází.
"Izayo?" zašeptá Shinra.
"Hm?"
"Mohl bych tě o něco požídat?"
"O co?"
"Víš, chci Shizuovi pomoct, ale po mě to nejspíš nepřečte. Tak, noo..." snaží se Shinra vymáčknout, ale já vím o co mu jde a tak vezmu sešit opíšu z něho vásledky na papír a ten dám Shinrovi. Kdo ví co by se mohlo stát, kdybych mu dal svůj sešit a on si přečte jméno onoho majtele. Nevím jak vy, ale já se vsadím, že by to ten sešit nepřežil v pořádku, v nejlepším případě by se mi vrátily, alespoň ty kousíčky z něj a to nehodlám riskovat.
"Děkuji, Izaya." Pomalu se zvednu a chystám se jít tomu ďáblu ukázat sešit, ale ještě před tím se sehnu ke Shinrovi.
"A neříkej mu, kdo ty výsledky napsal." Ani nečekám na odpověď a odcházím, myslím, že Shinra není tak hloupý, aby nevěděl proč.

Shizuo:
Cože to ta učitelka řekla?! Zavolejte někdo do psychyny! Učitelka utrpěla psychyckou újmu! Místo hledání mobilu se raději vrátím k sešitu a snažím se to rychle nějak dopočítat. Když se kouknu na učitelka je u ní Izaya. I ten bastard to spočítal?! S novou energií, že se nesmím nechat porazit se vrátím k sešitu a snažím se to nějak dotypovat, když mi na lavici Shinra položí lísteček nejspíš s výsledky. Po té se zvedne a jde též odnést svůj sešit učitelce. Omluvně se na něj podívám, protože Shinrovo písmo vážně rozluštit je záhada i pro některé učitele natož pro mě, on se na mě však jen povzbudivě usměje a tak se přece jenom na ten lístek podívám. Huh? Vždyť tohle je dokonale úhledné písmo! To určitě není Shinrovo! Ale koho pak? S otázkou v očích se snažím zachytit jeho pohled, ale marně. Nakonec výsledky rychle opíšu a jdu k té bestii. Celá třída se diví, že jsem mezi prvníma a to jste měl vidět pohled té svině, když se na mě nedůvěřivě podívala a pro jistotu to zkontrolovala dokonce dvakrát! Ale, všechno jsem měl dobře a tak jí nezbývalo nic jiné, než mě nechat jít.
"Jsem velmi překvappena nad vaším výkonem Shizuo-san."
"Děkuji." řeknu až přeslazeně, což jí naštve a s vítězným úsměvem řekne:
"No, když jste dneska v tak dobré kondici, tak vám určitě nebude vadit, ty pracovní papíry co jsem vám dala na doma, udělat po škole, abych měla jistotu, že vám doma někdo nepomůže." Ta-ta-ta! Já nemám slov!
"Ne, nebude." řeknu opět s tím samým úsměvem což jí vyvede dost z míry. Avšak hned jak vyjdu ze třídy chytne mě panika. Jak tohle asi zvládnu?! Do prdele s tou učitelkou! Raději na to nemyslím a jdu na další hodinu. Biologie, takže test. Vllezu do jiné učebny a sednu si do lavici, přičemž ignoruji tu veš, kolem které se shromažďuje dav lidiček a snaží se ho vyzpovídat, jenže on je dočista ignoruje a místo toho se dívá do učebnice na látku ze které, máme psát test. Sednu si a udělám to samé.
"Shizuo, děje se něco?"
"Ta kráva chce, abych si ve škole udělal ty pracovní cosi."
"Ou, tak to nezávidím."
"Hmmm."
"Učil ses?"
"Naštěstí jo."
"Aspoň něco."
"Mimochodem, kdo psal ty výsledky?"
"Výsledky?"
"Ty v matice."
"Jo ty..."
"Tak kdo to-" přeruší mě zazvonění a Shinra se na mě omluvně podívá, ale já jsem si všiml jak si oddechl, zas až takový debil nejsem!

Izaya:
Shinra říkal, že v biologii máme psát test, takže jsem to před hodinou jen tak trocha omrkl, nevšímajíc si otázek okolo, které mířily na mou osobu. Prostě jsem to ignoroval, neměl jsem chuťsi dělat kamarádíčky a podobně. Na co taky že? Lidi jsou užiteční leda tak jako loutky. Když zazvoní na hodinu, zaklapnu učebnici a stoupnu si jelikož učitel dorazil přesně včas. Rozdal papíry, když se u mě zastavil usmál se a já se mu představil. Test byl celkem lehký , takže předpokládám, že mám vše dobře. Zbytek hodiny jsem strávil zase koukáním z okna. Když zazvonilo, učitel si vybral všechny testy a propustil nás. Další hodina byl Sloh, takže jsem psali pouhý referát o tom jak moc se těšíme na vánoce, jak dětinské. Jenže venku nebyl, žádný sníh a to už bylo 19. prosince. Miluji sníh, takže je mi to celkem líto. Povzdechnu si a dokončím svůj referát, jenž odevzdám učetelce a s omluvou, že mi není dobře se vydám na záchod. Jsem unavený, celou noc jsem nespal, protože rodiče se hádali a přes ten hluk prostě usnout nešlo. Opláchnu si obličej studenou vodou doufajíc, že mě to aspoň trochu probudí. Poslední dvě hodiny jsou výtvarka, tak to snad přežiju. Ale docela se divím, že se na mě únava projevila až teď, no škola je prostě zbytečně vyčerpávající.

Shizuo:
Referáty mě celkem baví, takže jsem si to docela užíval. Když se Izaya zvedl a šel odevzdat už hotovou práci, tak mě to ani trochu nepřekvapilo, jak jsem vypozoroval, tak učení mu šlo víc než skvěle. Ale co mě překvapilo bylo jak bledý byl. Učitelce odevzdal referát, potom se omluvil, že mu není dobře a zmizel na záchody. No, raději jsem se tím nezabýval a dokončil svou práci. Když došel zpátky, bezduše si sedl do lavice a Shinra vypadal ustaraně, ale ani se mu nedivím nějak jsem měl taky starosti, jenže jsem nechápal proč se o něj tolik starám. Zazvonilo, zbývající jsme odevzdali slohovou práci a zase jsme zamířili do jiné třídy už mě to docela štvalo, pořád se stěhovat sem tam, copak jsme nějací ptáci stěhovaví, bo co? Ve výtvarce jsme kreslili typy krajiny, celé dvě hodiny. No, lepší než matika. Zarazil jsem se, no jo, po této hodině tu nejspíš zůstanu, jelikož se mi nechtělo ZASE stěhovat a udělám ty papíry do matiky.

Izaya:
Rychle jsem nakreslil nějaké ty krajiny, ale vážně jsem měl pocit, že usnu. Nakonec mě probudilo zazvonění, které ukončovalo dnešní školu.
"Izayo?"
"Co je Shinra?"
"Spal si včera vůbec?"
"Ani ne."
"Proč?"
"Kdo ví..." Shinra si nakonec jen povzdechl.
"Počkáš tu chvilku?"
"Proč?"
"Chci aspoň trošku Shizuovi pomoct."
"Pomoct?"
"Učitelka mu dala nějaké papíry a chce aby je udělal ve škole."
"Která učitelka?"
"Z matiky."
"Aha, počkám."
"Děkuji, Izaya."


Shizuo:
Zničeně vytáhnu papíry, přičemž si Shinra ke mně přisedne s tím, že mi pomůže. Prej, že na něj Izaya počká. Už jsme tam pomalu seděli dvě hodiny a měli vypočítané dva příklady z dvaceti. To je na nic.

Izaya:
Už mi to leze na nervy. Sedím tady dvě hodiny a oni to nemaj. Naštvaně se zvednu, dojdu až k nim. Podívám se na Shizuův rukopis, vezmu Shinrovi tužku z ruky a všechno během pár vteřin vypočítám. Odložím tužku a jdu si pro tašku "Počkám tu šaten." pronesu mrzutě, jsem ospalý a nemám náladu vůbec na nic. Sednu si u šaten na lavečku a přemýšlím proč jsem jim pomohl, vždyť jsem mohl jít v klidu domů? Jenže Shinra je můj jediný kamarád, i když to zní dětinsky a ode mě asi hloupě, ale nechci ho ztratit. Opřu se o skříňku a usnu, už toho mám vážně dost, kéž bych mohl jednou tuhle přetvářku sundat a ukázat, že i já jsem citlivý a starostlivý, že tohle nejsem já, že nejsem ten arogantní dement, co si jenom hraje s lidmi... jenom nechci zůstat sám, ale bojím se ukázat lidem svou pravou tvář, lidě totiž hodně lehce dokáží zradit, bojím se toho tak moc, že se ze mě stalo to co se stalo...

Shiuo:
Jen ohromeně hledím před sebe, lépe řečeno na vyřešené příklady. Kdo to je?! Génius?! Možná bych mu měl poděkovat, jenže to je pod moji úroveň, i když...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Kdo je lepší? Shizuo VS Izaya

Heiwajima Shizuo
Orihara Izaya

Komentáře

1 Mei-Mei Mei-Mei | Web | 31. března 2015 v 0:20 | Reagovat

Hezké.

2 yuii-chan yuii-chan | 15. dubna 2015 v 20:08 | Reagovat

těším se na pokráčko p.s. s matikou jsem na inteligenci shizua :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama