Moje první láska 2.díl

31. října 2014 v 18:40 | Anabet |  Postavy vymyšlené autorkou
Tak jo Merylyn mě dokopala k tomu, že musím napsat další díl, takže jí buďte vděční jinak nevím kdy bych ho napsala (možná za tisíc let :D) takže si užijte čtení :)

Otevřu oči, ale hned je zase zavřu, jelikož mě do nich uhodí světlo z lampičky.
"Kde to jsem?" zeptám se ještě částečně v polospánku.
"U mě doma." řekne a položí mi na čelo studený obklad, který ale zkončí na zemi jak se prudce posadím.
"C-c-co se stalo?" Chci se postavit, ale najednou se mi zatočí hlava.
"Počkej Kuroto, nemůžeš se ještě tak prudce zvedat."
"Kirito? Co tady dělám?"
"Ah můj bože, všechno ti vysvětlím, ale nejdřív se lehneš." Udělám co mi řekl.
"Tak jo." Kirito mi ještě položí zpátky na čelo studený obklad a začne mi vysvětlovat tuhle situaci.
"Když jsem šel z kabinetu pana profesora Namikazeho, tak jsem tě viděl jak padáš k zemi. Tak jsem se rozběhl za tebou a chytil tě, bohužel si ztratil vědomí a tak jsem tě odnesl ke mně domů. Nejspíš si zkolaboval z vyčrpání."
"Aha, děkuji."
"Jo a ještě něco."
"Huh? Co?"
"Jíš ty vůbec něco?" zeptá se mě s povytáhlím obočím. Nejprve nechápu jeho otázku, avšak až teď si uvědomím, že tady ležím bez trička a kalhot. "Tak teď by ti i rajče mohlo závidět tvoji barvu Yuki." Dodám si posměvačně v duchu.
"Yuki? Stalo se něco jsi úplně červený."
"Hehehe... hahaha vůbec nic haha." sakra tak tohle je můj největší trapas v životě.
"Yuki, seš v pořádku?"
"Jo. Etoo... no moc ti děkuji, ale raději už půjdu."
"Dobrá."
"Kde mám prosím tě oblečení?"
"Jo, počkej tady hned ti ho donesu."
"Jo jasně."
No skvělý, tak tohle je vážně můj nejhorší den v životě. Nejdřív zkolabuj, potom se ocitnu v domě mého spolužáka a aby toho nebylo ještě málo, tak se ztrpním před klukem, kterého miluju. Co je tohle doprčic za den??!! Huh??!! Tak počkat, miluju??????!!!!!! To v žádném případě, já NEJSEM na kluky!!!!! O čem to sakra přemýšlím? Ááááááha!!! Teď už tomu rozumím, určitě je to tím vyčerpáním. Jo jo jo, není přece možné, aby se mi líbil kluk, natož abych se do něho zamiloval. Přesně tak, Kanashi Kuroto jsi génius!! Z toku mých myšlenek mě až vytrhne hlas mého spolužáka Kirita.
"Kuroto?"
"Ah, promiň trochu jsem se zamyslel." Trochu???!!! To sotva!!!!!!!
"Aha, no tady máš to oblečení."
"Jo, děkuji." Raději se začnu převlákat, jen ať už jsem prosím doma.
"Ehm, tak já už půjdu."
"Jo počkej vyprovodím tě."
"Dobrá." Když jdeme po schodech se rozhlížím po Kiritově domě. Vypadá to tady hezky...tak útulně.
"Ale, kdopak to tady je?"
"No mami tohle je můj spolužák Kuroto."
"Hmm... tak spolužák jo?"
"Eh moc mě těší." sakra co je to za ženskou? Mám z ní docela strach.
"Kirito, donesl by jsi mi prosím kabelku."
"Jo"
"Už je pozdě večer, tak tě raději doprovodím domů, jo Kuro-chan." K-k-kuro-chan???!!!
"Moc děkuji, jste velmi milá."
"Mamí! Tady máš tu tašku."
"Děkuji Kiri-chan." Ona právě řekla Kiri.chan????????!!!!!!!!
"Tak můžeme jít Kuro-chan?"
"Huh? Jo jasně." Sakra vážně tu cestu s ní přežiju?
"Hej Kuroto!" otočím se.
"Co se děje Kirito?"
"Budeš se mnou zítra sedět v autobuse?"
"V autobuse?" My zítra někam jedeme?
"Ach můj bože, to si vážně zapomněl?"
"Na co?" zeptám se s otazníkem v očích.
"Zítra máme přece seznamovací kurz." řekne mi káravě Kirito. Úplně jsem na to zapomněl.
"Etoo-" Kiritova mamka asi vycítila, že se chci nějak vymluvit a tak mě chytla a překryla mi pusu rukou.
"Ale jasně, že s tebou bude sedět, ale už by jsme měli jít za chvíli bude tma jak v pytli." řekne Kiritovi a táhne mě pryč.


Před mým domem

"No a teď kápni božskou Kuroto, chodíte spolu, že že?" řekne až natěšeně jako nějaká fanynka Kiritova máma.
"Héééééééééééééééh????????"
"J-j-já nechápu o čem mluvíte." sakra co to ta ženská mele??
"Cože? On ti to ještě neřekl?" řekne zklamaně.
"Co mi neřekl?"
"No tak to nic, já už raději půjdu. Tak na viděnou." zamává a běží zpátky domů.
"Po-počkejte." Ach jo už je pryč. Tak teď mi nasadila brouka do hlavy. Vydám se ke dveřím a odemknu.
"Jsem doma!" žádná odpověď asi šla zase někam pryč. Dojdu do kuchyně, kde je poloožený papírek a nějaký nachystaný batoh.

Kuroto jedu na měsíc do lázní.
Moc se omlouvám, že jsem ti to neřekla dříve, ale jinak jsem ti nachystala batoh a potřebné věci na ten týden jak jedete se školou na seznamovací kurz.
Dávej na sebe pozor máma.

Na měsíc? Se asi zbláznila. No to je jedno raději už půjdu spát.

V pokoji si rovnou lehnu na postel. Kašlu na nějakou sprchu, jediné co chci je teď spát.


Ráno

Jako každé ráno se osprchuji, umyju vlasy a nasnídám se. Popadnu batoh a vydám se na domluvené místo srazu.
Na autobusáku jsou už skoro všichni.
"Kuroto!!" Ach jo úplně jsem na to zapomněl. V autobuse mám sedět s Kiritem. Ale jak s ním mám mluvit po tom trpase ze včerejška???
"Ahoj Kirito."
"Čau Kuroto, v autobuse sedíme teda spolu."
"No ták nástup do autobusu." svolává všechny pan Namikaze. V tom mě popadne Kirito za ruku.
"Rychle Kuroto, jinak pojedou bez nás."
"Vždyť já vím." nechám se odtáhnout až do autobusu.
V autobuse se posadíme úplně dozadu. Doufám, že ta cesta uběhne rychle, nechci být s Kiritem déle než je potřeba. Vlastně mám v plánu se mu celý týden pro jistotu vyhýbat.
"Tak a teď mě všichni poslouchejste, na ubytováni jsou pokoje po dvojcích a aby nebyly žádné hádky ko s kým bude tak ve dvojici budete s tím se kterým sedíte teď v autobuse."
Cože??? Jak se mu mám teď vyhýbat.
"Není to skvělé Kuroto, budeme spolu celý týden."
"Jo, máš pravdu." Skvělé??!! To sotva!!!!!


Po cestě

"Kuroto nejsi nějaký ospalý?"
"Jo zkoro celou noc jsem nespal." Nemohl jsem usnout kvůli té hloupé ženské, vůbec nechápu jak to včera myslela. Co mi měl Kirito říct? A co myslela tím, že spolu chodíme???!!!
"Tak si zdřímni ne?"
"C-co to děláš Kirito?!"
"No opřený o okno se moc dobře nevyspíš." řekne a položí si moji hlavu na klín. Už zase zčervenám.
"Ale to je v pořádku."
"Ale, notak přece se nestydíš." Tak jestli včera jsem byl řervenější než rajče, tak teď jsem řervenější než všechny rajčata světa.
"Samozřejmě že ne." povzdechnu si a usnu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jsi holka nebo kluk? ^^

kluk
holka

Komentáře

1 Kameko Kameko | 31. října 2014 v 19:16 | Reagovat

Já umřu smíchy :,D
chodíte spolu že že????  Zkratka úžasné ^^

2 Anabet Anabet | E-mail | Web | 31. října 2014 v 19:48 | Reagovat

[1]: moc děkuji Kame-chan

3 zvědavka zvědavka | 1. listopadu 2014 v 23:35 | Reagovat

Ty jsi spisovatelka, tak šup sem s pokračováním  žádné výmluvy !!!!

4 Merylyn Merylyn | 2. listopadu 2014 v 14:11 | Reagovat

[3]:Souhlasím!! :D
An-chan, těším se na DD, ale ať je to tu do... hodiny! ne, to jsem moc zlá... do... tří dnů!! :DDDDD Ganbatte! :DD

5 Anabet Anabet | Web | 3. listopadu 2014 v 19:22 | Reagovat

[3]:[4]: Moc vám děkuji, ani nevím jestli si zasloužím takovou chválu ^^

6 Merylyn Merylyn | 14. února 2015 v 11:44 | Reagovat

[5]: Znovu si čtu tuhle povídku, abych si na ni rozpomněla a vidím anketu holka nebo kluk. Proč tam nemáš "něco mezi"? :DDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama